Metodika práce
Jak pracovat s lidmi, kteří jsou tak nepochopitelně rozdílní?
Křik nepomáhá, způsobí to jen, že se všichni zastaví a nechápavě koukají proč vydávám takové divné zvuky.
Je nutné vypozorovat, co na ně platí.Chce to hodně, ale opravdu hodně trpělivosti.
Hned na začátku mě hlavní manažér stavby dokonale usadil, když jsem za ním přišel s tím, že lidi, které mi přidělil nic neumí.
Chladně se na mě podíval a prohlásil: A od čeho si myslíš, že jsi tady?Přece abys je to naučil!
Dal mi tak jasně najevo, že neexistuje hloupý žák, ale jen neschopný učitel.
Svářeč hliníku to dělal tak, že když potřeboval aby mu jeho pomocník uhnul, tak ho švihnul jednou přes přilbu svářecím drátem.Toho se pomocník lekl a uskočil.Když potřeboval, aby přišel blíž, tak ho švihnul dvakrát nebo třikrát, podle toho, jak rychle chtěl aby přišel.To pomocníka rozčílilo a šel si to se svářečem vyřídit.Když už byl moc blízko, tak na něj svářeč namířil hořák.Toho se pomocník lekl a zastavil se.
Tahle zajímavá metoda, ale nedala se použít všude.
Některé věci mi připadaly natolik samozřejmé, že by mě ani ve snu nenapadlo, že to může někdo nevědět.
Nejvíce problémů bylo se šroubovými spoji.
Třeba, když jsem někomu řekl, aby utáhl šroub, tak mi za chvíli odpověděl, že se přestal točit.To, že je tím pádem šroub utažený byl pro něj nový pojem.Podobná situace nastala při povolování s tím, že se montážník lekl v okamžiku, když mu ze šroubu spadla matice.
Pokud montážník rozeznává pojmy jako vpravo a vlevo, je možné ho naučit šrouby utahovat i povolovat.Co se ale většinou nepodaří, že ten kdo se naučí utahovat šrouby nasazené shora, se nenaučí utahovat šrouby nasazené zdola, protože klíč se pak pohybuje v opačném směru.Myšlenku pověsit montážníka hlavou dolů, jsem raději nezkoušel realizovat.
Když jsem měl k dispozici montážníky dva, bylo lepší jim rozdělit funkce:
1) Utahovač horních-povolovač dolních.Toho jsem naučil točit klíčem doprava a už jsem mu dál nemusel říkat jestli povoluje nebo utahuje.
2) Povolovač horních-utahovač dolních.Ten se naučil točit klíčem doleva.Jen jsem si tyhle dva nesměl poplést.V takovém případě by nadělali spoustu škody.
Nakonec jsem dostal spásný nápad.Vzal jsem obrázkové razítko, obtiskl jsem mu ho na ruku a jen jsem mu řekl kam má točit.Buď k ruce s razítkem nebo bez razítka.Tím pádem mi vznikl univerzální dělník-šroubovač, který sice nevěděl co přesně dělá, ale šlo mu to dobře.Potíž vznikla jen v nalezení správné barvy inkoustu razítka.Běžná razítková barva nebyla na černochovi vidět.
Škoda jen, že mě to nenapadlo dřív, když jsem je marně zkoušel naučit rozeznat modrý čtverec od červeného trojúhelníku.Stačilo jeden obrazec smazat.
Jednoduché, že?Jen na to přijít.
U šroubů s maticí to bylo komplikovanější, protože jsem neobjevil způsob jak jim vysvětlit, že jedním klíčem musí točit a druhým se naopak nesmí hýbat.Na to byli opět zapotřebí dva lidi.Statický šroubovač, co přidržoval matici a dynamický šroubovač, který utahoval.To se ale nedalo použít při upevňování průchodových desek, kde na sebe neviděli.Jeden držel celý den šroub, zatímco druhý utahoval matici někde jinde.
Těžko se jim divit, stačí se vžít do jejich situace.
Když bych to vzal z opačné strany a octnul se s křovákem na poušti, tak by se mi mohl taky divit, proč když mám žízeň si nenajdu vodu v zemi.Nebo s pygmejem v pralese.Ten by asi taky nechápal proč mám hlad, když je toho v pralese tolik k snědku.Oni jsou tam odmalička, všechno znají a já bych tam byl prvně.
Na druhou stranu si někdy montážníci vědí rady i v zapeklitých situacích.Ve spěchu se podařilo přivařit kryt dříve než byl vnitřní vodič opatřen ochranným nátěrem.
Co teď?
Odřezat?
Předstírat, že o tom nevím?
Když jsem se o tom s montážníky bavil, přišli na nápad.To chce někoho malého!
Rozhlédli se po stavbě a doslova přivlekli nějakého pidimužíka.Sotva mi stačil říct, já jsem Mahlakhlakla, ale tak se jmenuji jen v obřadní dny, protože ve všední den používám anglické jméno James, už měl na hlavě nasazenou svítilnu, v ruce plechovku s barvou a štětec.Montážníci ho i přes jeho protesty zvedli nad hlavu a šup s ním do potrubí.Lekl jsem se, protože ta barva je cítit tak, že už jen když jsem otevřel víko, měl jsem pocit, že mi kolem hlavy poletují puntíkatí nosorožci s krajkovými křídly a zpívají mi velikonoční koledy.
Je sice pravda, že dovnitř vlezl černoch a vnitřek natíral černě, ale ven vylezl zelenorůžový běloch, který blekotal takové nesmysly, že musel dostat po zbytek dne náhradní volno.Hlavně, že úkol byl splněn.
