Fáze 5 - Potrestání nevinných.

Jen několik dnů před vypršením smlouvy za mnou přišel Sviňaki a oznámil mi, že byla odeslána první část linky do Čech, že mám sednout do nejbližšího letadla, letět domů, počkat až přijede kamión a překontrolovat, jestli zásilka dorazila v pořádku. Měl tak velkou radost, že už brzo zmizím, že mě dokonce pozval na slavnostní otevření nové části budovy.Schválně jsem jakoby přeslechl, že řekl otevření, a zaradoval jsem se:Slavnostní zavření firmy?To určitě přijdu!Ztuhl mu úsměv na tváři, ale už to nekomentoval a dokonce na mě ani nikomu nežaloval.
Jak jsem mu jen mohl uvěřit, že tu kontrolu zásilky myslí vážně?Asi proto, že už mi v tu chvíli bylo jedno co říká, hlavně, že se jednalo o odjezd.
Hned jsem si objednal letenku.Jakmile jsem to udělal, volal mi vzteklý Mlž.
Jak si to představuješ?Kdo ti dovolil odjet?
Nastal okamžik na který jsem dlouho čekal.Nemusel jsem si už z něj prakticky nic dělat.
Nebudu ti nic vysvětlovat a jestli se pokusíš letenku stornovat, odjedu vlakem nebo autobusem!
Vykrucoval se jak jen mohl, chvílemi vyhrožoval, chvílemi sliboval a škemral.
Nebylo mu to nic platné.

Bulík mě závistivě pozoroval se slzami v očích, když jsem se balil na cestu.Blížily se vánoce a chtěl taky domů.Jenže si to způsobil sám.Nemohl odjet.Mektavým držkám by chyběl poskok.

Když se letadlo odlepilo od země, z hluboka jsem si oddechl a začetl se do novin. Hned jsem si všiml článku na titulní straně o zátahu cizinecké policie na nelegální zaměstnance zrovna v městské čtvrti, kde ležela ona firma. Kdoví, koho zatkli, možná i Bulíka.Celou dobu, co jsem tam byl jsem žádal Mlže, aby náš pobyt legalizoval.Ne snad, že bysme tam byli nelegálně, ale neměl jsem v ruce jediný doklad, kterým bych to prokázal.Mlž mi ho nikdy neposlal.Vyvázl jsem jen o vlásek.
Když jsem se po příletu domů zastavil ve firmě, čekalo mě víceméně očekávané překvapení.Mlž mi svým slizkým hlasem sdělil, že se už se mnou dál už vůbec nepočítá.Rozhodlo se o tom dávno předtím, než jsem odletěl.Sviňaki si zkrátka jen vymýšlel.Ani tohle mi ten baskický hajzlík a donašeč nedokázal říct do očí.Žádný kamión zkontrolovat nechtěl.Určitě tušil, že kdyby se zákazník při vykládání zeptal, proč stroji něco chybí, že bych odpověděl po pravdě.A by mohlo se stát, že by se kamión otočil a jel by zpátky i s nákladem.

Bulík zůstal.Když jsem odešel, stal se postupně viníkem za všechny neúspěchy on.
Mektavé držky ho potrestaly nuceným pobytem přes Vánoce ve Španělsku,
při kterém jim provedl doma předvánoční úklid.
Možná si myslely, že mu tím udělají radost.