Ubytování díl druhý

Pro technické potíže jsme přerušili na měsíc práci a jeli jsme domů. Když jsme se sem vraceli, narazili jsme na problém s bydlením.Všechny hotely byly plné.V létě je to ve Španělsku samý svátek, nikdo nepracuje a jen se všichni stěhují tam, kde zrovna vypouštějí býky do ulic.
Přímo v Escatronu byl k pronájmu byt.Teda jestli se prasečí chlívek takhle dá nazvat. Zdi byly plesnivé od přízemí až do prvního patra.Kde se tady uprostřed pouště bere tolik vlhkosti mi není jasné. V celém domě byla jen dvě okna a postele byly jen ve dvou místnostech.V ostatních se leželo na poloshilých matracích na udupané hlíně.

Druhé patro bylo zamčené a dveře zalepené izolepou.Prý, aby původnímu nájemci neutíkaly děti na půdu. Později mi došlo, že poslední nájemce v zoufalé snaze se zachránit před infekcí se snažil odizolovat nejhorší místnosti od těch, kde které byly alespoň trochu obyvatelné, než přes veškerou námahu skončil i s celou rodinou na alergologii. Majitel nemohl nají klíč, někam odběhl s tím, že ho někde zapomněl.Po chvíli se vrátil na mopedu, kterému zřejmě nefungovala brzda a tak částečně zastavil o zeď protějšího domu, seskočil z něj a aby nás nezdržoval vběhl do domu.Moped zatím sám pokračoval v cestě do zahrady, kde rozehnal stádo ovcí, než se definitivně zastavil o psa, který ovce chtěl bránit. Omluvil se za zdržení, místo klíče vytáhl kleště a přeštípl zámek do druhého patra.

V jednom pokoji jsem objevil další okno.Nebylo zkrz něj nic vidět.Chtěl jsem ho otevřít, ale majitel mě zarazil.Prý vede na pozemek k sousedovi, který chová holuby a nechce dvůr uklidit. Výhled z druhého patra, přes několikametrovou vrstvu holubího trusu, která dosahovala až k horní hraně okna!No to teda bylo něco. Zeptal jsem se jízlivě majitele.A jak dlouho už ho přemlouváte, aby to uklidil?To bude minimálně 300 let, co?Takového souseda Vám nezávidím.

Zrudnul a vykoktal ze sebe: Ale já jsem tady všechno vyčistil. Ta místnost asi byla taky donedávna plná holubinců, které majitel teprve před naším příjezdem vyházel ven lopatou zkrz střešní okno. Všechen nepořádek tedy ležel na střeše.Šel jsem raději z té místnosti pryč, co kdyby se ta chatrná střecha prolomila. Kolem poledne tam bylo neuvěřitelné vedro a smrad. Pochybuji, že tam v posledních deseti letech někdo větral. Podkrovní pokoje neměly žádnou izolaci, nad hlavou byly jen neotesané trámy, místo latěk větve s uschlým listím, zakuklenými housenkami a popraskané tašky, kterými bylo vidět rovnou na oblohu.Holubí guamo se při dešti vracelo zpátky do pokoje a vydatně hnojilo houby rostoucí kolem postele.
Bylo to sice levné, ale nějak se mi nepodařilo přesvědčit naše lidi, aby se tam nastěhovali.
V nedalekém městě jménem Alcaniz, jsem sehnal nocleh, ale jen jeden na jednu noc.Neměl jsem tušení, kam pak pak půjdeme. Od recepčího jsme ke třem pokojům dostali jen dva klíče s tím, že od třetího je stejný. Druhým klíčem se nám podařilo odemknout celkem čtyři pokoje a každý byl obsazený. Když jsem to reklamoval, dostal jsem jiný klíč s tím, že si napřed máme zabouchat na dveře a když bude pokoj volný, máme si jej obsadit. Na naše pokoje nám večer vlezlo několik lidí, kteří hledali místo na spaní.Jinými klíči se pro změnu daly odemknout naše pokoje. Nemohli jsme ani pohromadě nikam odejít, někdo by nám mohl něco z pokojů odnést. Recepční seděl v přilehlé restauraci a byl ve značně podroušeném stavu.Na naše námitky jen odsekával: Jestli se vám tady nelíbí jděte jinam.Já mám hostů dostatek.
V informačním středisku jsme dostali seznam agentur pronajímajících byty.Všechny jsme obešli.Bez úspěchu.Byt k pronájmu v Alcanizu ani v přilehlém okolí nebyl.

Za několik dnů se mi konečně podařilo získat zpět původní byt, ve kterém předtím montážníci bydleli. Ono se to lehce řeklo před odjezdem, abych zavolal majitelce, že se vracíme, jenže jsem nevěděl, že to není skutečná majitelka, ale jen zprostředkovatelka, která mezitím provedla s bytem za zády majitelky nějaký průšvih.Zprostředkovatelka mi několik dní nezvedala telefon a nebo se nechala zapírat.Když jsem ji odchytil u ní v obchodě jen mi jen podala telefon, ať zavolám majitelce sám.Vůbec spolu nechtěly mluvit.
Takže většina z nás se ubytovala. Mezitím se uvolnilo místo v hotelu, ze kterého jsou fotografie na předchozí stránce.Nastěhovali jsme se tam se zbytkem naší výpravy.Po předchozích potížích mi začal připadat jako nejlepší.