Potíže se vstupem na stavbu

První den jsem přijel na stavbu.V kanceláři jsem si vyzvedl jakýsi papír, který mi měl umožnit vstup na stavbu.
Auto mě odvezlo ke kontrolní bráně, kde jsem čekal na návštěvnickou kartičku.
Arab chvíli hledal cosi v počítači, za chvíli si otřel zpocené čelo, podal mi kartičku, nedůvěřivě se rozhlédl a pošeptal mi.
Nemohl jsem najít vaší národnost, tak jsem tam zadal, že jste Filipínec.
Cože?Jak jste na to přišel?To jako kvůli tomu, česká a filipínská vlajka jsou si tak podobné?Zeptal jsem se ho.
To nevím, jak vypadají vaše vlajky, ale všichni ostatní. co jsou na seznamu dnešních návštěvníků jsou Filipínci, tak vy se mezi nimi ztratíte.Odpověděl mi.
To sotva, toho si určitě nikdo nevšimne, když mezi nimi budu vyčnívat, zakroutil jsem nad tím hlavou.

Druhý den jsem opět přijel k bráně.Opakovalo se to samé, jen s tím rozdílem, že mi tentokrát přidělili skotskou národnost.
Proč, to teda vážně nevím.Žádný jiný Skot na seznamu nebyl.
Možná to kromě jejich vlastní země a Filipín byla jediná část světa o jejíž existenci někdy slyšeli.
Národnost, ode mě chtěli opakovat denně.
Třetí den to bylo ještě horší.
Dozorčí, který měl službu se už konečně chtěl trefit z jaké země přicházím a tak začal:
Odkud jste?
Z Čech.
Ptám se odkud jste?
Odpovídám, že jsem z České republiky.
Tak řeknete mi už konečně odkud jste?
Ukázal jsem mu to napsané v pase.
Ale já chci vědět odkud jste?
Tady to máte napsané, ukázal jsem mu to znova.
Chvíli na to udiveně koukal.
Co je to za zemi?
To je Česká republika.
Kde to je?
V Evropě.
A kde v Evropě?
Mezi Německem, Polskem, Rakouskem a...
Takže jste Němec, Polák, nebo Rakušan?
Ani jedno, ale jestli vám to napoví, tak jsme se kdysi jmenovali Československo.
Ahá, Československo, už vím, zaradoval se.Vy jste teda Čech nebo Slovák?
Nestačil jsem údivem kroutit hlavou.Jsem Čech, už vám to tady opakuji kdovíjak dlouho.
Takže vy jste Slovák, proč jste to neřekl hned, tady můj kolega na Slovensko jezdí často, řekl a houkl na něj cosi v Arabštině.
Ne, jsem Čech.Zkusil jsem ještě jednou mu napovědět odkud jsem.
Přišel ke mě druhý Arab a oslovil mě slovensky: Ako sa máš?
Mám sa dobre, odpověděl jsem mu slovensky, aby mi rozumněl, když teda jezdí na Slovensko.
Rozumí mi, zaradoval se druhý Arab, vypadá to, že nelže, opravdu je to Slovák.
No, tak teda dobře, převčírem jsem byl Filipínec, včera Skot, tak dneska budu Slovák, když Vám to udělá radost, rezignoval jsem na jejich nesmyslné řeči.
Tak až pojedeš zpátky na Slovensko, tak pozdravuj v Brně.Rozloučil se se mnou druhý Arab, celý rozradostněný, že potkal někoho, kdo mu rozumí.
Jasně, že jo, sebral jsem mu návštěvnickou kartičku z ruky a odešel jsem.

Na začátek

Národnostní problém

Krajina

Kuriozity