Výběr stravování je tady opravdu pestrý.
	Tak začneme snídaní v Manamě v hotelu u švédského stolu se spoustou dobrot.
Protože místní obyvatelé nepracují, je stavba plná cizinců.Ale přestože jsou všichni z Asie, nejedí stejná jídla.Na rozdíl od nich jím všechno a tak si můžu vybírat do které jídelny půjdu a nebo obejít všechny jídelny a naobědvat se víckrát.
Oběd na stavbě v Al Duru ve společné Filipínsko-Indické jídelně se dvěma kuchyněmi.	Vzorek oběda.Kuře je po indicku.Ostatní je filipínská strava.Filipínci nejedí kořeněná jídla jako Indové.	Oběd v Korejské jídelně.	Vzorek korejského oběda.Že vypadají podobně?Taky si to na rozdíl od Asiatů myslím.
	Sváteční jídlo. To není talíř, ale plynový vařič. Masová směs se připravuje přímo na stole. Nevěděl jsem jak se to jí.Ještě že jsem u stolu nebyl jediný cizinec. Můj spolustolovník Číňan Li si s tím taky zkraje nevěděl rady.
Přece jenom v arabské zemi by to chtělo ochutnat něco místního. Stravy z dalekého východu už bylo přes den dost.
Nejlépe umí vařit Libanonci, mají tady nejvíc restaurací a bufetů.	Íránci tady provozují gril. Jen nevím jestli to myslí vážně a opravdu tam mají grilovanou kozu?	Tunisské speciality by taky nemusely být špatné.	Tady měla být fotku místní bahrainské restaurace. Jenže jsem žádnou nenašel. objevil jsem tureckou, ale když jsem se k ní chtěl vrátit, už jsem k ní ve spleti uliček netrefil. Místo toho jsem narazil na ruskou.Jenže tam měli jako naschvál zrovna zavřeno. Takže pardon fotka není.
Téměř domácí strava.
	Bílé koláčky vlevo se jmenují Idly Omáčka vpravo se jmenuje Sambar. Odkud to jídlo pochází a z čeho se dělá nevím, ale chutná téměř stejně jako guláš s knedlíkem.